Víla

Karel Plíhal

1:ZnC#al jsem jednu vílu, která tF#ančívala nG#a louce
Bmu silnice, ktFmerá vede z BF#rna do OlG#omouce,
zlBmehounka se dFmotýkala vF#ousů strejdy jC#ečmenG#e,
C#a já čekal, F#až jí hebké šC#aty sklouznou z rG#amenC#e.
2:Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,
milióny galaxií běhaly mi po zádech,
jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,
že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
3:Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků
jemným hlasem zazvonila:"Co šmíruješ, prasáku,"
vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,
nC#etoulám se pF#o loukách a rC#adši koukám na telAe-vG#izC#i.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:27.61+00:00
Výsledky hledání: